Vrak Coriolanus

Vrak Coriolanus

Vrak lodi Coriolanus leží nedaleko městečka Novi Grad (jižně od Umagu). Potápění na vraku je za příplatek a dnes Vás na něj doveze kterékoliv Dive centrum na Istrii. Někteří místní provozovatelé potápěčských center ani nevědí, jak se vrak správně jmenuje a tak se někdy můžete setkat s označením Korelánus, Corilanus, případně s jinou zkomoleninou původního jména Coriolanus (pozn. Jindra Böhm).

Technické parametry lodi: délka 50 m, šířka 8 m, v hloubce 17-29 m.

Anglická loď Coriolanus typu Shakespeare byla za druhé světové války nasazena k odposlouchávání radiového provozu protivníka. Velel jí poručík N. HUNT. Dne 14. května 1945, pár dní po té, co v tomto regionu skončila válka, najela loď asi 6,5 míle severozápadně od Poreče na minu a během několika málo minut se potopila. Počátkem čtyřicátých let postavili britové celou řadu těchto lodí. Úkolem lehce vyzbrojených rybářských lodí bylo zásobovat britské ostrovy a bojové skupiny po celém světě. Označení třída SHAKESPEARE dostal tento druh lodí proto, že všechny nesly jména postav z divadelních her W. Shakespeara.

Coriolanus byl jednou z prvních takzvaných rybářských lodí, které se podílely na studené válce a byly prošpikované nejmodernější odposlouchávací technikou. HMS Coriolanus měla za sebou úspěch ze dvou operací v průběhu 2. světové války: operace TORCH (invaze spojenců v Africe r. 1942) a operaci HUSKY (invaze na Sicilii 1943). Bohužel, o přesné úloze lodi HMS Coriolanus v těchto operacích chybí podrobnější informace, neboť britské vojenské archivy ještě stále nejsou ochotny některé informace poskytnout.

Také poslední úkol lodi HMS Coriolanus na její poslední plavbě není zcela znám. Měla loď hlídat jugoslávské pobřeží, nebo měla odposlouchávat radiový provoz nových pánů této části Balkánu, anebo byla na cestě na sever, kde se přiostřila situace kolem Terstu bezprostředně po skončení války? Ať už bylo úkolem poručíka Huntse cokoliv, neměl možnost se svou lodí úkol splnit. Okolo 14:00 hod. prorazila vzduch mocná exploze. Loď, která najela na minu se potopila během několika minut. O obětech není nic známo. Italští potápeči však ve vraku našli ještě počátkem roku 1995 lidské pozůstatky.

Vrak byl jugoslávskými úřady prohlášen za uzavřený vojenský prostor. Teprve od roku 1994 se na vraku smí potápět. Místo, kde se vrak nachází, je označeno bójkou. Podél lana, kterým je bójka přikotvena, se zanoříte až na palubu CORIOLANU. Lano bójky končí blízko podstavců pro kulomety. Vrak leží vzpřímeně v hloubce 29 metrů na písečném dnu a je velmi dobře zachován. Loď je asi 50 metrů dlouhá a 8 metrů široká. Na zádi lze vidět velkou černou díru, kterou do trupu prorvala mina. Průzkum trupu lodi nelze doporučit, protože prostory jsou poměrně úzké. Opatrnost se doporučuje i na zádi lodi, kde jsou zbytky rybářských sítí, které se o vrak zachytily.

Na vraku žijí kolonie mušlí a velká hejna ryb. Jenom nezapomeňte při tom všem prohlížení hlídat čas a občas kouknout na váš počítač. Případnou dekompresi si musíte doslova odviset na laně bójky. Široko daleko není už k vidění vůbec nic, co by vám čas na dekompresní zastávce mohlo trochu zpříjemnit.

Převzato: Text Jindřich Böhm, fotografie uveřejněny s laskavým svolením autora Herwig Strauss - Rakousko.